Žijte proto jako děti světla - ovocem světla je vždy dobrota, spravedlnost a pravda (Efezským 5:9)

Mentally Handicapped Sister

27. prosince 2015 v 14:36 | TheSilBro |  My story, my life
Máme tu Vánoce a abych pravdu řekl, tak jsem měl co dělat, abych stihl nakoupit všechny dárky pro mé nejbližší. I když Vánoce jsou pro mě důležitým symbolem a to narozením Ježíše, tak vánoční šílenství a shánění dárku většinou mě užene natolik, že nemám později vůbec čas na věci ostatní. když i učení mám nad hlavu. Což mě i docela dosti mrzí, protože tak nemohu sloužit lidem. Možná je to jeden z důvodu, proč jsem delší dobu nenapsal žádný článek. Vážně mě to moc mrzí a slibuji čtenářům tohoto blogu, že se napravím a příští rok toho napíšu více. A navíc již všechny rubriky budou mít nějaký článek. Každopádně Vánoce jsou svátky,k dy má být rodina pohromadě. Takže doufám, že nejsem sám a že i vy jste si našli čas na svojí rodinu.

"cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe." - Matouš 19:19

O čem bude nyní můj článek? Inu nechtělo se mi psát na téma týdne s názvem "Mé druhé já", protože mě na něj nic nenapadá. Svůj další článek bych chtěl věnovat spíše ze svého života a tím zase něco o sobě prozradit. Otázkou je, kde ovšem začít? Já se starou duší v mladém těle. Zdá se mi - možná ne, ale dospěl jsem velmi rychle a taky to často ostatním lidem říkám. Moc nechápu zábavy mých vrstevníků, kteří se jen ožírají a potom zvrací. Inu celkově nikdy jsem nepochopil lidi majíci rádi alkohol. No a také na základní škole jsem býval nepochopen svým okolím. Možná jsem i za to rád, avšak v té době jsem si to nějak neuvědomoval. Nyní jsem o 10 let starší a vše mi dochází proč tomu tak bylo.

Naše rodina drží pohromadě, ačkoli prochází těžkou dlouhodobou zkouškou. Jak už může název článku napovídat jedná se o postižení. Moje o tři roky mladší sestřička se narodila předčasně a v šoku, vůbec nedýchala. Doktorům se podařilo jí oživit, ale během toho šoku jí odumřely některé mozkové buňky. Ačkoli jí je nyní 16 let, tak je a stále bude na úrovni 2-letého dítěte. Potřebuje neustálou asistenci a staraní se o ní je rok, co rok náročnější. Přesto jí máme rádi a je stále s námi. Mám jí velmi rád. I když si s ní nemohu nic říci, protože mi nerozumí, tak mi dodává moc pozitivní energii, tím že je tu stále se mnou. A jsem jak doktorům tak i Ježíši vděčný, že je tu zde s námi a doufám, že ještě dlouho bude. Jen se obávám její budoucnosti - co se stane, když se nikdo nebude moct se o ní postarat... ale to již zacházím do daleké budoucnosti.


Inu to byl můj příběh, ale existuje i spousta podobných. Věřte že kolem sebe máme spousty postižených lidí co potřebují pomoc, ať už finanční či praktickou a psychickou. Každý máme právo na život a jsme si tím i všichni rovni. Navíc slabším bychom měli vždy pomáhat a né po nich šlapat. Přeji Vám tedy spousty lásky, síly, všímavosti a vytrvalosti v dalším roce.

Na závěr: Pokud by Vás něco zajímalo, tak rád Vám odpovím. A budu opět rád za každou reakci v komentářích. :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ta "Neviditelná" :) Ta "Neviditelná" :) | Web | 29. prosince 2015 v 15:26 | Reagovat

Nebyla jsem pochopena na základní škola, nebudu pochopena ani teď ani potom. Vlastně mi to ani tolik nevadí. Ti, kteří mě budou chtít pochopit se o to budou snažit :-)

Je mi tak neskutečně líto, že se to muselo stát. Nemám to ráda a chce se mi z toho brečet. Je mi z toho těžce. Ale strašně se mi líbí, jak vidíš to pěkné. Chtěla jsem jít studovat speciální pedagogiku, kde bych se takovými lidmi zabývala, protože přesně jak říkáš ty, dodávali by mi energii. Přesto, že jsou nemocní, je uvnitř nich něco, co bych chtěla dát znát světu. Jsou víc než lidé. Držím tobě, celé tvé rodině a především sestře, palce, ať se Vám co nejvíce daří! :-)

2 klavesnicetuka klavesnicetuka | 29. prosince 2015 v 18:53 | Reagovat

Jako malá jsem pravidelně chodila do stacionářů, teď v práci zase chodím pomáhat lidem s handicapem (no chodím, loni jsem začala a pokračuji). Vždycky se bojím, že to nezvládnu nebo že budu z toho frustrovaná (nebudu lhát, dokážu se rozbrečet při pohledu na bezdomovce a mívám z toho zvláštní pocit celý den),ale nikdy nejsem, ti lidi nebo ta společnost je tak pozitivní, já nevím, jak to vysvětlit, aby to nevyznělo blbě, prostě oni dokážou předat tolik pozitivní energie, že se tomu kolikrát divím a nevím jak to dělají, jsou tak přátelští:)

Hodně síly!

3 Lia Lia | E-mail | Web | 30. prosince 2015 v 14:13 | Reagovat

Člověk by si měl sakra uvědomit, že jeho starosti nejsou vlastně až tak těžký, když uvidí rodinu s postiženým. Strašně moc mě naučila pritelovo rodina. Bývalému příteli je 20 a má o dva roky staršího bratra. Když jsme se seznámili, nevěděl jak mi to říct, protože jeho dřívější a proto pouze jediná se stydela s nimi jako s celou jeho rodinou chodit na procházky a vůbec na jeho bratra neměla dusi nebo jak to vysvětlit. Musím říct, že po příjezdu k němu se mi chtělo brecet, protože je jeho matka silná. Za postižení nemůže, může za to doktor. Všichni jsou optimisti a nehadaji se jen tak. Když se ale podivas k nám, mluví se o opaku a za to může jen bordel v rodine. Hlouposti v rodině. Přeju ti i tak hodně síly, hezky prožité svátky, šťastný Nový rok :)

4 Victoria Victoria | Web | 30. prosince 2015 v 17:25 | Reagovat

Stará duše v mladém těle - to je hezky řečeno. Mám to tak stejně.
Co se týče alkoholu, tak k tomu budu mít odpor už asi navždy. Máma dost pije, takže vím, co takový hnus s lidmi dělá. Ale jak se říká, v každé rodině je něco.
Tvé sestřičky je mi moc líto. Chce se mi skoro brečet, jak to popisuješ. Musíte být silné osobnosti, že to tak zvládáte. Přeji spoustu sil a mnoho štěstí do dalšího roku!

5 klavesnicetuka klavesnicetuka | 31. prosince 2015 v 5:59 | Reagovat

Silent Brother, chci Ti touto cestou popřát pěkný rok 2016 - hlavně aby byl takový jaký chceš aby byl:-)
Piš prosím dál, tvé články se mi moc líbí.
Moc děkuji za tvé návštěvy na mém blogu.

PS: dodatek k tvému dodatku: Opravdu jsem to nemyslela tak, že by ses měl stydět za čtení Bible. Bylo to myšleno naopak. Opravdu obdivuji, že ji čteš a jak jsem pochopila tak pravidelně. Je to vzácnost, přijde mi to mimořádné a pěkné:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama